Vše o pivu

Na planetě Zemi se nachází jediné místo, které je právem označované za pupek světa.

Je to Česká republika, domov toho nejlepšího piva na světě.

PIVO : toto původně staroslovanské slovo označuje nápoj ,,nejobyčenější a nejrozšířenější,,.Jestli se dá o prvním přívlastku v dnešní době pochybovat,o druhém sotva.Pivo na žízeň,pro dobrou náladu,k jídlu nebo třeba k fotbalu ....

Bůh Radegast 

V české mytologii je Radegast pohanským bohem slunce, války, vítězství, ale i úrody, hojnosti a pohostinnosti. Dnes je jeho jméno spojováno s pivovarnictvím především zásluhou nošovického pivovaru. Bůh Radegast bývá vyobrazen jako muž s tváří podobnou lvu, na hlavě má přilbici v podobě býčí hlavy s rohy, v pravé ruce drží roh hojnosti s kačenou a v levé sekeru, na nohou má valašské krpce. Podle bájí byl Radegast velkým milovníkem dobrého jídla a pití. Často přicházel v přestrojení mezi obyčejný lid a nechával se hostit. 

Nejlepší pivo na Moravě

Pivní značka, která nejvíce symbolizuje moravskoslezský region, je Radegast. Tvrdí to takřka tři ze čtyř dotázaných obyvatel Ostravy v průzkumu, který provedla renomovaná agentura TNS Aisa. Více než 80% dotázaných se navíc vyjádřilo, že Radegast je nejlepším pivem vyráběným na Moravě.

Průzkum uskutečněný mezi obyvateli Ostravy staršími 18 let odhalil skutečnost, že 74% respondentů považuje značku Radegast za symbol moravskoslezského regionu. Za nejlepší pivní značku vyráběnou na Moravě ji navíc považuje 81% dotázaných. Každý pátý dotázaný si myslí, že Radegast velmi dobře reprezentuje Českou republiku v zahraničí. Více než 92% respondentů pak považuje pivo za přirozenou součást české kultury.

Průzkum společnosti TNS Aisa o pivě a pivních značkách probíhal v celé České republice. Ani v celostátním hodnocení se Radegast rozhodně nemá za co stydět. Čtvrtina všech respondentů jej považuje za nejlepší pivo vyráběné na Moravě. Více než třetina dotázaných přitom neuvedla žádnou z pivních značek.
 

Jak poznáte dobře načepované pivo, které vám bude chutnat

Co se týče piva, existuje několik jednoduchých zásad. Když se jimi budete řídit, vždy poznáte, kde ho opravdu umí čepovat a kde si raději dát jen vodu. Se svými zkušenostmi se nám svěřil mistr světa v čepování Lukáš Svoboda.

„Já pivo vždy hodnotím podle toho, jak mi drží pěna a jak kroužkuje,“ uvádí Svoboda. Piva se podle něj nemusíte ani napít, abyste poznali, zda je kvalitní a správně načepované.

Základem je prohlédnout si dobře pěnu. Pokud je bohatá, světlá, bez pórů a vypadá téměř jako šlehačka, jste na správné adrese. „Pěna v těch nejlepších restauracích vydrží klidně i pět minut,“uvádí Svoboda.
Pivo nesmí řetízkovat

Kromě pěny vás na sníženou kvalitu mohou upozornit i bublinky. „Pivo není perlivý nápoj a bublinky do něj tudíž nepatří,“ varuje Svoboda. Ať už objevíte bublinky přilepené na skle nebo vznášejících se v takzvaných řetízcích ode dna, je to špatně.

Bublinky jsou mikroskopická zrníčka prachu, která zůstala na sklenici a po načepování je obalila tekutina.

Varováním pro vás může být na první pohle i špinavý výčep. Stejně tak, jako je čistá kuchyň důležitá pro přípravu kvalitního jídla, je tomu tak i s výčepem.

Čistou sklenici poznáte podle kroužků

Jakmile se piva napijete, na sklenici by se vám měly tvořit kroužky. Právě ty jsou ukazatelem čistoty. Pokud byla sklenice pečlivě umytá a čistá, zbytky pěny se vám po jejím obvodu budou usazovat v kruzích.

„Já podle počtu kroužků na sklenici poznám, zda hostovi pivo chtnalo. Vidím na kolik loků ho totiž vypil,“ usmívá se Svoboda.

Podle Svobody pivo opravdu dochází a rozhodně nejde o mýtus. Pokud vám tedy na stůl postaví podmírák, vyčkejte. Pivo dojde. „Já když vidím, že to pivo je nadmíru, začínám mít obavy, jestli ho někdo neslil nebo tam něco nepřilil. Raději kvalitu a míň," říká Svoboda.

Špinavé trubky odhalíte snadno

Pokud v restauraci nečistí trubky, poznáte to snadno. Tento prohřešek se projeví, jak na aromatu, tak na vzhledu. „U takto natočeného piva vidíte zákal, usedlinu, která by tam neměla být, pokud to není druh, který to vyžaduje, jako například kvasnicové pivo. Aroma piva pak připomíná zatuchlý hadr zmuchlaný čtrnáct dní v kuchyni,“ vysvětluje Svoboda.

Někdy se těmto pivům říká i "padané" podle kalu, který postupně sedá ke dnu.

Zkušený výčepní načepuje pivo do deseti vteřin, takzvaně na hladinku, tedy na jeden zátah. Postupy čepování piva se ovšem liší v závislosti na pivovaru. Každý si určuje, jak správně načepovat právě ten jeho mok.

Jak správně načepovat pivo nám mistr světa v čepování Lukáš Svoboda předvedl během pražského Prague food festivalu i na kameru.
Mlíko, čochtan aneb pivní názvosloví

Jeden druh piva může chutnat pokaždé jinak. Záleží na tom, jak ho vrchní načepuje. Tím, jak pootevřeme pípu, ovlivníme obsah oxidu uhličitého v načepovaném pivu a s ním i chuť a říz, který pivo bude mít.

Druhy piva podle způsobu jeho čepování:

Hladinka:   Jde o rychlý způsob čepování, kdy je pivo načepováno na jeden zátah.
Šnit           :   Druh čepování používaný při degustacích, je naplněna pouze část sklenice.
Mlíko       :   Do sklenice je natočena pouze pěna, pivo tak má nízký obsah oxidu uhličitého a je tak jemnější. 
Čochtan  :  Do sklenice je načepováno pouze pivo bez pěny.

Za dávna ...

Již ve staré Mezopotámii se věřilo v léčebné schopnosti piva. V prvních lékárnách byly z medu, mléka, koření, soli, bylin, olejů a piva zhotovované léčivé nápoje a masti. V pivě dokonce rozpouštěli léky pro snadnější vstřebávání. Ředili se tak léky pro vnitřní použití, ale i různé ingredience používané na výplň zubů.
 

         Také se pivem léčila otrava způsobená štípnutím škorpióna (to by mě zajímalo, jaká byla účinnost:-))
 

         I v Egyptě se pivo využívalo k lékařským účelům. Zajímavé je například to, že se pivo používalo jako antikoncepční přípravek pro zabránění početí.
 

Sladké pivo tvořilo základ léčivých a očisťujících nálevů. Využítí také našlo při léčení zácpy (tak to chápu:-)) 
 

Léčení často probíhalo pomocí různých zaklínadel, magických formulí a čar. To bylo stejně tak důležité jako podávání samotných léků. Pokud někdo neuměl psát, tak mu stačilo napsané zaklínadlo na papyrusu omýt pivem a to potom vypít (případně to mohl nosit napsané na amuletě).

Pivo a zdraví

Pivu se často přisuzovaly léčitelské účinky. Pije se v lidské civilizaci již tak dlouho, že lidé vypozorovali jeho vliv na zdravotní stav. Protože český národ zaujímá ve spotřebě piva přední místa ve světových statistikách, věnuje se řada lékařů výzkumu vlivu pití piva na člověka. Z poznatků výzkumých ústavů vyplývá, že pivo je fyziologicky mimořádně vyrovnaný nápoj.

Pivo obsahuje vodu, sacharidy, bílkoviny, vitamíny, biogenní prvky, ionty a další látky pozitivně působící na lidský organismus. 92 % obsah vody umožňuje rychlé uhašení žízně. Pivo neobsahuje tuky ani cholesterol, ale díky sacharidům je zdrojem energie (cca 400 - 500 kcal v 1 l nápoje). Přítomnost všech vitamínů skupiny B, stopových prvků a minerálů především hořčíku, draslíku, fosforu, chloridu, křemíku, zinku, balastních látek podporujících trávení a nižší koncentrace škodlivin, vede k následujícím pozitivním účinkům umírněné konzumace piva (doporučeno 1 - 2 l denně): uklidňující vliv, odbourání stresu, prevence proti infarktům a srdeční mrtvici, příznivé účinky na trávení, činnost žaludku, snížení hladiny cholesterolu, růst, nervovou aktivitu, prevence proti kožním chorobám, prevence tvorby ledvinových a žlučníkových kamenů, podpora vylučování moči, anti-oxidační ochrana proti nádorům a srdečně cévním onemocněním, prevence arteriosklerózy, Alzheimerovy nem, kladné účinky na metabolismus bílkovin, aminokyselin, snížení krevního tlaku, povzbuzení tvorby červených krvinek posílení kostí. 

Zdravá míra konzumace piva.
 

Nejnovější výzkumy prokázaly, že nejvíce umírají kuřáci, kteří nadměrně pijí alkoholické nápoje, hned za nimi jsou lidé, kteří nadměrně holdují alkoholickým nápojům a nebo nepijí vůbec. K tématu pivo, alkohol a zdraví člověka existuje celá řada studií. Doporučení například ministerské komise britské vlády je: užitečné je pít denně jeden až dva drinky (jeden nápoj je 8 gramů alkoholu), nezávadné jsou 3 až 4 drinky u mužů za den, větší počet drinků nad 3 až 4 je riskantní. Profesor Piedl například dále uvádí: jedno pivo je lepší než žádné, dvě jsou lepší než jedno. Čtyři piva však neznamená, že jsou dvojnásobně lepší než piva dvě. Plzeňský Prazdroj, a.s. poukazuje tak na přednosti umírněného pití piva. 

Jedna anglická studie z roku 1999 dokázala, že ve srovnání s abstinenty mají průměrní konzumenti piva o 20 % menší pravděpodobnost, že dostanou infarkt a dokonce o 30-40% menší pravděpodobnost, že budou trpět kardiovaskulárními problémy. Pivo obsahuje antioxidanty, zároveň obsahuje velké množství B-komplexu a látek, které snižují cholesterol v krvi. Pití piva v rozumné míře je tedy zdraví prospěšné.

Pivo je zdravější než jiné druhy alkoholu.

Protože pivo není „prázdný“ alkoholický nápoj a navíc obsahuje 92 % vody. Obsahuje látky působící kladně na lidský organismus. Tyto látky snižují podíl tuků v lidském organismu, příznivě působí na výměnu tuků a cukrů v krevním řečišti, regulují krevní tlak, snižují obsah cholesterolu podporujícího arteriosklerózu, naopak zvyšují podíl ochranného cholesterolu HDL v krvi, snižují hladinu cukru v krvi a omezují nadměrnou tvorbu inzulínu. Pivo podporuje vylučování moči. Taktéž obsahuje antioxidanty, látky, které snižují riziko rakoviny a zvyšují tělesnou odolnost. 

Negativní aspekty konzumace piva.
 

Samotná konzumace piva není negativní. Negativní aspekty jsou spíše spojeny s alkoholem, který pivo obsahuje jako produkt kvašení při jeho výrobě. Na účet piva je často připisována podnapilost jeho konzumentů v hospodách, protože pivo je hlavním podávaným nápojem. Příčinou této podnapilosti však většinou není přímo pivo, ale spíše způsob, kterým jsme zvyklí pivo konzumovat. K podnapilosti totiž často vede kombinace piva s "tvrdým" alkoholem (destiláty). Jeden "panák" je ve srovnání s pivem velká jednorázová dávka. Tolik alkoholu v tak krátké době lze v pivu jen těžko vypít. Ke vzniku závislosti (alkoholismu) vede především požívání destilátů, byť z počátku často kombinovaných s pivem. 

Složky piva škodlivé pro zdraví.

 

Nejškodlivější je alkohol, který je ovšem v pivě obsažen ve velmi nízké koncentraci. Pivo obsahuje 92 % vody (jak už bylo řečeno) a u plzeňských piv od 0,5 do 5,1 % obsahu alkoholu. Nadměrné pití piva může poškozovat játra, ledviny a způsobovat nadměrné odumírání mozkových buněk. V tomto případě je ale riziko těchto problémů z alkoholických nápojů u piva nejnižší.

Když se to přežene:-)

 

Kocovina je stav otravy alkoholem, způsobená nekoncentrováním toxinů, dehydratací organismu a přeměnou alkoholu na toxickou látku, která se rozloží na kyselinu octovou a oxid uhličitý způsobující bolest hlavy. Odborníky je doporučováno vypít velké množství tekutin, doplnit hladinu minerálů, cukrů a vitaminů

 Pivo jako lék z pohledu gynekologa

Pozitivní účinky piva na ženský organismus jsou známy již tisíce let - již v Egyptě se pivo využívalo v lékařské praxi. Díky svému bohatému obsahu vitamínů a minerálů prospívá pivo ženám především ve věku produktivním a ženám v klimakteriu.

Zejména ženy v klimakteriu, které prožívají řadu metabolických změn z nedostatku ženských hormonů, trpí nedostatkem vitamínů, minerálů a jiných potřebných látek. Následkem nedostatku těchto látek pak mohou být různé poruchy a onemocnění jako např. osteoporóza, ateroskleróza s rizikem zlomenin aj.

Prevence a léčba těchto poruch závisí na třech hlavních oblastech, které jsou vzájemně nezastupitelné:

1. Správná výživa - ta je postavena na vyváženosti bílkovin, tuků a cukrů, na dostatku vápníku, hořčíku, fosforu, stopových prvků, vitaminů, tzv. antioxidantů, ale i dostatku tekutin. 
2. Pravidelný pohyb, zdravý životní styl a vyhýbání se stresu. 
3. Léčba hormonální - estrogeny, pro případy, kdy ženy estrogeny užívat nemohou nebo nechtějí, máme alternativní způsoby léčby.

Pivo jako kvalitní isotonický roztok s dostatkem vápníku, hořčíku a dalších prvků, s antioxidačním účinkem, dostatkem celé škály vitaminů B, bez obsahu tuků, přitom s dostatečným energetickým potenciálem a s nízkým obsahem alkoholu může léčebně zasáhnout do všech těchto oblastí.
Je neuvěřitelné, že pivo, národní nápoj, kvůli kterému jsou neustále plné hospody, hučící až do pozdních nočních hodin, pivo často spojované s opilstvím a alkoholismem, může být lékem spojujícím řadu pozitivních vzájemně se citlivě doplňujících účinků.
Využití v medicíně tedy můžeme rozdělit následovně:

 

A.
Prevence kardiovaskulárních nemocí Pivo pozitivně ovlivňuje spektrum krevních tuků, snižuje hladiny cholesterolu, zvyšuje hladiny "hodného" cholesterolu o vysoké hustotě (HDL) a snižuje hladin "zlého" cholesterolu o nízké hustotě (LDL). Navíc jsou v něm obsaženy "proticholesterolově" působící polyfenoly, látky s antioxidačním účinkem. Cholesterol se mění v rizikový až oxidačním vlivem tzv. volných radikálů. To jsou ty nebezpečné plamínky, jak jsme je mohli nedávno vidět televizním šotu o správné výživě. O pivu se v něm bohužel nemluvilo. Je třeba říci, že na vzniku ischemické nemoci srdeční se abnormální lipidy v krvi dyslipidemie - podílí asi jednou třetinou. Ostatní faktory rizika představují nedostatek tekutin, vitaminů, vápníku a dalších prvků, nesprávný životní styl a stresové situace. I tady má pivo co nabídnout - jednak tím, že obsahuje dostatek kvalitní vody a zabraňuje dehydrataci organismu, jednak obsahuje alkohol, který zde působí jako antistresový lék, rozšiřuje cévy, podporuje krevní oběh a snižuje tak riziko srdečních onemocnění. Pivo obsahuje řadu vitaminů, hlavně skupiny B, jako např. niacin, kyselinu panthotenovou, pyridoxin, riboflavin a kyselinu listovou. Z minerálů to je především vápník a hořčík, ale I zinek, železo, fluor a měď. Kardiologové doporučují jako "léčebnou dávku" pravidelnou denní konzumaci 2 - 3 piv, pochopitelně bez cigaret. Ateroskleróza a riziko infarktu myokardu se u mužů objevuje asi o 10 let dříve než u žen, měli by proto s pitím piva začínat dříve, ve 20 - 30 letech, ženy pak asi ve 40. Pokud však začnou v 50 letech, ani pak není ještě pozdě.

B.
Prevence osteoporózy Je dána obsahem vápníku (1 litr piva představuje 7 % denní spotřeby vápníku) a hořčíku (1 litr = 40 % denní spotřeby).

C.
Prevence Alzheimerovy nemoci Může být pozitivně ovlivněna obsahem vitaminu B2, posilujícího nervovou aktivitu a obsahem křemíku, který brzdí absorpci hliníku v těle. O něm je známo, že podporuje vznik Alzheimerovy nemoci.

D.
Lék "zelené medicíny" Je známo, že chmel patří mezi 300 rostlin, které mohou být zdrojem přírodních látek s estrogenním účinkem (fytoestrogeny), nebo s účinkem hormonům podobným (fytohormony). V této kapitole zůstává ještě velmi mnoho neobjeveno a je možné, že současný trend hledání alternativ estrogenní léčby nás zavede až k chmelu, a tím i k pivu.

   Pivo a děti
Pro děti je alkohol i v těch nejmenších dávkách škodlivý. Škodí hlavně vyvíjejícím se nervům a mozkové tkáni. Děti jsou na alkohol mnohem vnímavější než dospělí. Plzeňský Prazdroj prodává své produkty svým zákazníkům - obchodníkům, kteří je dále prodávají přímým spotřebitelům. Tito prodejci (obchody, restaurace) jsou pak ze zákona odpovědni za dodržení hranice 18 let pro každého, kde nakupuje alkohol. 

Pivo je pro děti nevhodné až škodlivé, protože pivo obsahuje alkohol. Zatímco dospělý zdravý organismus dokáže alkohol obsažený v pivu celkem bez následků odbourávat, dětský organismus, jenž se ještě vyvíjí, může být pitím alkoholu vážně poškozen. Náš zákon také zakazuje podávat alkoholické nápoje osobám mladším 18 let a osoba, která by podala dítěti alkoholický nápoj, může být i trestně stíhána. Pivo sice obsahuje řadu zdravých látek a vitamínů B, ale pro děti a mladistvé je nutno volit jiné zdroje těchto vitamínů. Lze doporučit například výrobky z pivovarských kvasnic.

Nejčastější mýty kolem českého piva

Hodně Čechů se považuje za znalce piva a své pivo mají za nejlepší na světě, s tradicí hluboko ve středověku.

Málokdo si ale uvědomuje, že české pivo, jak ho dnes známe, tedy spodně kvašené, se zrodilo teprve v polovině 19. století. Stejně tak mezi Čechy koluje o pivu řada mýtů či nesprávně vykládaných skutečností. Sestavili jsme nejznámější z nich a výzkumem zjistili procentuální rozšíření správného či nesprávného povědomí o nich mezi Čechy a poté společně s pivovarskými odborníky uvádíme věci na pravou míru. (Výzkum provedla agentura AISA pro Plzeňský Prazdroj v prosinci 2007.)

Co znamená, když se řekne desítka nebo dvanáctka?

Jeden z nejčastějších mylných názorů pivních konzumentů se týká významu stupně piva. 81 procent dotázaných osob chybně uvedlo, že stupňovitost piva označuje obsah alkoholu v procentech (tzn. 10° pivo obsahuje 10 % alkoholu a 12° pivo obsahuje 12 % alkoholu). Již méně je rozšířen další chybný názor, že stupeň piva znamená dobu v týdnech, po kterou pivo zraje.

Ve skutečnosti udává stupeň piva množství použitého sladu - zkvasitelného extraktu. Odborně řečeno 10° pivo obsahuje 10 % zkvasitelného extraktu v původní mladině. Zmíněný obsah alkoholu je dán množstvím cukru (zkvasitelný extrakt obsahuje cca 95 % cukru) a stupněm prokvašení. Zatímco stupeň prokvašení určí výsledné množství alkoholu v pivu, extrakt, který se neprokvasí, dává naopak pivu plnou chuť. Například pivo Pilsner Urquell 12° má díky záměrně nízkému stupni prokvašení obsah alkoholu pouze 4,4 %, avšak díky tomu si zachovává bohatou plnou chuť. "Právě nižší stupeň prokvašení dovolí pivu si zachovat bohatou chuť, kterou dobře známe u tradičních českých piv," vysvětluje Jan Hlaváček, vrchní sládek nejoblíbenějšího českého piva Gambrinus a dodává: "Extrémem jsou naopak některá zahraniční piva, která jsou prokvašena téměř úplně, a tak sice obsahují relativně vysoký obsah alkoholu, chuťově jsou však prázdná."

Platí rovnice: barva piva = chuťová plnost?

Se světlejší barvou piva spojuje prázdnější chuť až 30 % konzumentů piva. Skrývá se však za tmavou, ukázkově zlatavou barvou piva vždy bohatá, plná chuť? Není tomu tak, jedná se o další domněnku, kterou bohužel s úspěchem zneužívá řada výrobců piva, aby přitáhla zákazníky ke svému produktu.

Tmavou barvu piva lze "uměle dohnat" přidáním barviv, barevnými slady a jinými náhražkami. Takové látky byste však podle odborníků v pivu tzv. plzeňského typu, který je ve světě nejprodávanějším, neměli najít. Při výrobě tohoto piva smí být správně použit pouze plzeňský slad bez chemických přísad, a to u ležáku i u výčepního piva.

Čím více, tím lépe - čím větší říz, tím lepší pivo?

Říz - toto slovo slýcháme v souvislosti s kvalitním pivem velmi často. Některé značky, například Gambrinus, ho mají dokonce ve svých reklamních sloganech (...a život má říz).

Říz zaručuje konzumentům piva charakteristický osvěžující pocit. Není tedy divu, že v průzkumech označilo 67 % lidí říznější pivo za lepší. Pravidlo, že všechno má být s mírou, platí i v této oblasti.

Říz piva je dán množstvím CO2, tedy oxidu uhličitého, obsaženým v nápoji. Obvyklé množství v hotovém pivu je přibližně 5 g/l. V praxi to znamená, že při vypití dvou piv si vaše tělo bude muset poradit s cca 5 g CO2, což představuje cca 2,5 litru plynu. Toto množství plynu je pro tělo za běžných podmínek "těžko stravitelné".

Množství plynu, které do sebe konzument reálně dostane, však zaleží i na tom, jakým způsobem si pivo dopřeje. Pokud si pivo dá po namáhavé práci za účelem rychlého osvěžení a vypije "jedno" přímo z láhve (nebo si ho velmi šetrným způsobem nalije do sklenice), vychutná si výrazný a osvěžující říz způsobený vyšším obsahem CO2. Pokud však chce takzvaně posedět, asi více přivítá pivo správným způsobem čepované nebo pivo "odvážněji" nalité do sklenice. Při tom totiž dochází přibližně k polovičnímu úbytku CO2 obsaženého v pivu, a tím se do těla dostávají s litrem piva přibližně 3 g CO2. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že oxid uhličitý vzniká přirozeně už během výroby piva, během kvašení. Z pivovaru tedy odchází pivo s ideálním obsahem tohoto plynu. Při správném čepování piva se používá jako hnací plyn čistý oxid uhličitý nebo jeho kombinace s dusíkem zvaná BIOGON. Při čepování však již nedochází k dalšímu umělému sycení piva těmito plyny.

Proč vás po některém pivu bolí hlava?

Řada lidí spojuje bolavou hlavu po oslavě s přáteli v hospodě s tím, že není na složení piva zvyklá. Jiní vidí viníka ve vyšším množství alkoholu v pivu.

Pravdu je nutno hledat v tzv. aromatických látkách obsažených v pivu. Ne každé lidské tělo je na zpracování těchto látek zvyklé a tato skutečnost se může projevit nepříjemnou bolestí hlavy.

Častým zdrojem aromatických látek můžou být i některé kvasinky. Ty se během kvašení chovají trochu odlišně a produkují vedle etylalkoholu také další aromatické alkoholy. Jindy může být příčina v použitém sladu, v němž je silnější enzymatická činnost, tzn. cukry se dále neštěpí pouze na jednoduché zkvasitelné cukry, ale štěpí se i peptidy a bílkoviny na aminokyseliny. Ty se dále mohou ve větší míře přeměňovat na aromatické alkoholy. Příčinou však může být i nedodržení správné teploty kvašení. Některá piva mohou obsahovat aromatické látky i díky příliš dlouhému zrání (ležení ve sklepě). Právě v tomto případě již kvasinky nemají co zpracovávat a začíná docházet k autolýze (rozkladu) kvasinek. Během tohoto nežádoucího procesu mohou rovněž vznikat aromatické látky způsobující bolest hlavy.

Jaké pivo je dobré a jaké je špatné?

Jistě se často se setkáváte s názory druhých lidí, že pivo je buď dobré, nebo špatné. Použít prosté černobílé hodnocení u piva však nebude tak jednoduché. Většina lidí totiž považuje za "dobré" pivo takové, na jehož chuť je zvyklá, a za špatné pak označí pivo, které nezná.

Potvrzují to také výsledky výzkumu mezi pivními konzumenty, který si nechal zpracovat Plzeňský Prazdroj. V dotazníku označila téměř polovina dotázaných (48 %) za nejvýznamnější parametr při hodnocení kvality piva právě chuť. Dalších 33 % respondentů hodnotí kvalitu piva podle pěny. Na dalších místech jsou pro české konzumenty barva, říz, teplota nebo hořkost piva.

Posuzování jednotlivých charakteristik piva způsobem, který známe např. u vína, nemá však zatím mezi českými pivaři tradici. Kdyby se konzumenti piva začali podrobněji zajímat o chuťové rozdíly mezi pivními značkami, zjistili by, že některá jsou více nahořklá po chmelu, jiná v sobě nesou doznívající medovou chuť z kvalitního sladu. Hodnotit však lze také barvu "českého národního nápoje", jeho říz či míru chmelové vůně.

Avšak i v ČR je možné najít typ piva s vyrovnanou chutí, v níž není žádná přísada příliš dominantní, a lze tedy očekávat, že zachutná nejvíce lidem. Takovým pivem je například český Gambrinus, jehož chuťové i další smyslové parametry jsou nastaveny vyváženě, aby oslovily co nejvíce konzumentů.

U piva plzeňského typu (toho se ve světě vyrábí 70 % z celkové produkce a 95 % z české výroby) musí být samozřejmě přesně dodržován tradiční postup výroby, nesmějí být použity žádné náhražky původních surovin, chemické stabilizátory, barviva nebo cizí chutě zapříčiněné technologickou nekázní.

Co je to europivo?

S pojmem "europivo" se česká veřejnost občas setkává v tisku nebo se s ním šermuje v internetových diskusích, málokdo však dokáže spolehlivě odpovědět na otázku: co europivo vlastně je. V průzkumu mezi konzumenty piva bylo zjištěno, že 52 % dotázaných odpověď opravdu nezná. Ostatní se domnívali, že se jedná o soukromou pivní značku nebo pivo vařené Svazem evropských pivovarů. I ve skutečnosti pojem europivo nepatří mezi oficiálně uznávané názvy obsažené v pivovarské terminologii. V médiích se tento výraz objevuje ve spojení s některými nadnárodními značkami, které sice jsou pivy plzeňského typu, avšak jejich základní vlastnosti se od tradičních českých piv výrazně liší. Taková piva jsou často hluboce prokvašená, což má zásadní vliv na chuťovou plnost. "Europivo" je pak chuťově prázdné. Už na etiketě takových piv se můžeme dočíst, že obsahují některé umělé látky (stabilizátory pěny, barviva...), jejichž užívání je pro sládky tradičních českých piv naprosto nepřípustné. Čeští konzumenti však dali svou preferencí jasně najevo, že upřednostňují tradiční česká piva jako Gambrinus, který je v současnosti v ČR nejprodávanějším.

Jaká má být správná pivní pěna?

Hustá a krémovitá? Čím vydrží déle, tím lépe? Právě bělostná hustá pěna je pro mnoho konzumentů znamením, že pivo ve sklenici před nimi je dobré. Zároveň se domnívají, že čím déle pěna vydrží, tím bude pivo kvalitnější. Jak je to doopravdy? Podle pivovarnických odborníků dlouhotrvající pěna na povrchu piva nemusí vždy indikovat, že je vše v pořádku. Pivní pěna je tvořena přirozeně, uvolňujícími se bublinkami oxidu uhličitého a dalšími látkami původem z chmele a sladu. Někteří výrobci piva si však "pomáhají" přídavky chemických stabilizátorů pěny, a mohou se tak snažit skrýt nedostatky zaviněné výrobou či nedostatečnou kvalitou surovin.

Pěnivost a parametry pěny se měří speciální technikou. Analytický přístroj v laboratorních podmínkách zjistí, jak rychle pěna "spadne" (zmizí). Tento čas se například u piva Gambrinus 10° pohybuje okolo hodnoty 250 s, což je prakticky maximum, jaké je možné přirozenou cestou dosáhnout u tohoto typu piv. Některá piva si k podobným hodnotám musí pomáhat chemickými látkami, které v českém pivu nemají co dělat.

Je sedmý schod nejlepším místem pro skladování piva?

Pořekadlo o "sedmém schodu" pochází z českého filmu "Vesničko má středisková". Proč zrovna ze sedmého, má přímou souvislost s teplotou servírovaného piva. Svěrákův (autor scénáře filmu Vesničko má středisková) sedmý schod totiž zajisté měl ideální teplotu pro skladování piva. Ačkoli sedmička v případě filmového schodiště nemusí mít žádný racionální základ, v případě teploty piva jde o hodnotu přímo doporučovanou největším českým výrobcem piva, společností Plzeňský Prazdroj. Ať už jde o značku Gambrinus, Pilsner Urquell či další piva plzeňského typu, doporučená teplota podávaného piva má být 7 °C. Právě při dodržení této hodnoty si nápoj uchovává všechny své vlastnosti a vynikne jedinečná chuť českého piva.

Je pravda, že se v době zrání švestek pivo více kazí?

Vysvětlení této pověry lze najít v dřívějších dobách, kdy se pravidelně na sklonku léta setkalo několik pro pivo nepříznivých okolností.

Jednou z nich byla skutečnost, že v tomto období bylo na trhu k dostání ještě pivo uvařené v horkém létě, kdy byla poptávka největší a pivovary jen obtížně stíhaly vyrábět takové množství piva. Proces vaření se často urychloval a nemusely být vždy dodrženy přesně dané postupy výroby piva. Tyto nekalé praktiky dnes můžou být snad jen doménou některých malých pivovarů. Nejprodávanější česká piva, mezi něž patří například Gambrinus, mají proces výroby optimalizovaný tak, aby výkyvy poptávky neměly žádný vliv na vlastnosti piva. Proto pokud se k vám dostane pivo přece jenom v nějaké "divné konzistenci", hledejte důvod v některé z dalších níže uvedených možností.

Dalším viníkem nekvalitního piva ve "švestkové sezoně" mohli být samotní hostinští tím, že skladovali někdy zbytečně velké množství piva ve špatně chlazených sklepích. Horké dny vystřídaly studenější a hostinským šlo najednou pivo na odbyt výrazně pomaleji. Špatné skladování v horkých dnech se samozřejmě podepsalo na kvalitě piva. Vezmeme-li v úvahu, že pivo v chladnějších dnech zůstávalo ve sklepě mnohem déle, nemůžeme se divit tomu, že toto nepřiměřené skladování mohlo mít na pivo negativní vliv. Nicméně majitelé hospod coby obchodníci takové pivo přesto podávali svým hostům.

Neposledním faktorem, který mohl mít na svědomí vznik této pověry, byla čistota pivního vedení. Péče o ně nebyla v každém pivním zařízení dostatečná. Součet všech výše uvedených vlivů mohl vést lidi k tomu, že si spojili období dozrávání švestek s nekvalitním pivem.

Pivo a původ

Jaký je původ jména "pivo"?

PIVO je staré slovanské slovo označující "nápoj nejobyčejnější a nejrozšířenější".

Co znamená slovo "Urquell"?

Slovo Urquell znamená Prazdroj, původní pramen a v řeči piva znamená originál.

Co znamená slovo "Pils"?

"Pils" je zkratkou slova Pilsen, tedy Plzeň, znamená tedy plzeňský a v řeči piva je to synonymum silně chmeleného spodně kvašeného ležáku.

Proč se mnoha pivům na světě říká Pilsen, Pilsner?

Jedná se o označení piv podobného typu, tzv. plzeňského typu, která jsou vyráběna spodním kvašením.

Kdo je patronem sladovníků a pivovarníků?

Svatý Václav, patron země české. Byl údajně přidělen jako patron sladovníkům a pivovarníkům Karlem IV. v roce 1357. Ústředním motivem cechovního odznaku sladovníků královského města Prahy je právě svatý Václav se zbrojí.

Kdy bylo uvařeno první pivo tzv. plzeňského typu?

První pivo bylo uvařeno v Plzni 5. října 1842.

Pivo a zdraví

Je pivo vhodné pro sportovce?

Nealkoholické pivo mohou pít i sportovci. Má vhodnou tzv. osmolalitu, tzn., že je v podstatě isotonickým nápojem, má zhruba stejný osmotický tlak jako krev, a také poskytuje "rychlé kalorie" - je vhodné k doplnění energie po sportovním výkonu. Pivo umožňuje vysoce účinnou látkovou výměnu, obsažené látky se v organismu zužitkují bez vedlejších přeměn snadno a rychle. Je velmi snadno stravitelné. Je důležitým zdrojem vitaminů. V pivu je přítomno značné množství iontů draslíku, hořčíku, fosforu a dalších stopových prvků, takže může být označeno jako iontový nápoj.

Jsou v pivu vitamíny? Jaké?

Ano, jsou to vitaminy skupiny B a kyselina listová a jsou přítomny v každém pivu. Při vypití 1 litru piva lze počítat s následujícím průměrným přínosem vitamínů:

Vitamin B1 - thiamin
(3 % denní potřeby) - odbourává ve tkáních sacharidy, tzn. že dodává tělu energii, dále má význam pro růst, trávení a nervovou aktivitu
Vitamín B2 - riboflavin
(20 % denní potřeby) - je protetickou skupinou pro organismus důležitých oxidačně redukčních enzymů.
Niacin
(45 % denní potřeby) - se významně podílí na výživě buněk. Působí při uvolňování energie z tuků a sacharidů a při hromadění tělesné energie. Je součástí dvou koenzymů, pomáhá syntetizovat tělesný tuk a cholesterol.
Vitamin B6 - pyridoxin
(31 % denní potřeby) - hraje důležitou roli při metabolismu a absorpci bílkovin, reguluje roli tuků a sacharidů, pomáhá správní funkci nervového systému a tvorbě červených krvinek.
Kyselina listová
(52 % denní potřeby) - je základním vitaminem, který podporuje tvorbu červených krvinek, metabolismus aminokyselin a obnovu veškerých buněk v těle.

Jak moc pijí Češi pivo?

Česká republika drží světové prvenství v pití piva. Spotřeba cca 160 litrů / osobu / rok je nejvyšší na světě. V ČR pije pivo cca 75 % mužů a 30 % žen.

Tloustne se po pivu?

Pivo obsahuje hořké chmelové látky, které člověka uklidňují a také podporují sekreci žluči, čímž příznivě ovlivňují trávení. Klidný a spokojený člověk lépe vychutná a stráví jídlo. Pivo také povzbuzuje chuť k jídlu. To má za následek vyšší příjem potravin, který může vést ke zvýšení tělesné hmotnosti. Po pivu samotném se tedy netloustne, ale po nadměrném požívání ostatních potravin ano. Podle výzkumů je riziko nadváhy u mírných pijáků piva nižší, než u abstinentů nebo silných pijáků. Pivo obsahuje 400 až 500 kilokalorií v 1 litru a je tak kaloricky chudší než např. jablečná šťáva, mléko nebo cola.

Co je zdrojem energetické hodnoty piva?

Pivo je nutriční nápoj díky sacharidům (10 % denní spotřeby v 1 l nápoje = cca 400 - 500 kcal v 1 l nápoje), přítomným vitaminům, bílkovinám, flavanoidům i významného množství minerálních látek, zejména draslíku.

Jaký je vztah piva ke zdraví člověka a co pivo obsahuje?

Pivo obsahuje mnoho vitaminů a dalších látek, které při střídmé konzumaci mohou působit příznivě proti vzniku atherosklerózy. Při spotřebě 1 l piva denně si člověk pokryje zhruba 20 % denní potřeby vitaminu B2, 35 % vitaminu B6, 50 % niacinu a 25 % kyseliny pantothenové. Jeden litr piva obsahuje v průměru 200 mg biologicky aktivních látek. Rozumné pití piva do 1 až 2 litrů denně přispívá k vyšší hladině vysokodensitního, tzv. HDL cholesterolu v krvi, který působí proti kornatění tepen, přitom hladina celkového cholesterolu v krvi se nemění. Rozumná konzumace piva snižuje stres, podporuje krevní oběh, snižuje riziko srdečních onemocnění, snižuje vysoký krevní tlak. Pivo je nápoj, který obsahuje malé množství alkoholu (0,5 - 5 %). Pivo je určeno k tomu, aby je lidé pili pro chuť , pro radost a pro lepší trávení nikoliv proto, aby se opíjeli. Při pití rozumného množství piva je možné využít jeho pozitivních účinků na organismus a nenechat je přebít negativními účinky nadměrného množství alkoholu.

Kdy už mohu řídit auto po vypití 1,2, 3... piv?

Až dojde k úplnému vystřízlivění, tedy vaše tělo rozloží všechen alkohol. Náš zákon stanovuje nulový limit alkoholu v krvi pro řízení motorových vozidel. Pro řidiče vyrábíme speciální nealkoholické pivo Radegast Birell. Odbourávání alkoholu v lidském těle je individuální a závisí na celé řadě věcí. Kromě pohlaví, tělesné hmotnosti má vliv i momentální zdravotní stav, stupeň únavy a řada dalších faktorů. Proto lze pouze orientačně odhadnout dobu, kdy hladina alkoholu klesne na 0,0 promile. Doba, kdy již můžete usednout za volant, také závisí na rychlosti, kterou jste pivo (popř. piva) vypili. Jestli během půl hodiny nebo během 2 hodin. Přesná doba se zdá zjistit pouze testem na alkohol. Čím silnější člověk, tím pomaleji alkohol odbourává.

Orientační doba odbourání alkoholu
Muž (80kg) Žena (60kg)
Pivo 10° 2:10 hodin 3:50 hodin
Pivo 12° 2:50 hodin 4:30 hodin

Obsahuje pivo hormon estrogen? Pokud ano, v jakém množství je tento ženský hormon v pivu obsažen?

Pivo obecně obsahuje látky podobné hormonům, které se nazývají izoflavanoidy, které mají slabé estrogenní účinky. Jejich vliv na lidský organismus se dosud studuje. Předpokládá se, že by do určité míry mohly zvyšovat nebo potencovat úroveň tohoto typu lidských hormonů, hrajících významnou roli v metabolismu vápníku zejména u žen po menopauze, tj, do určité míry bránit odvápnění kostí -osteoporóze. Jejich koncentrace je velmi nízká, např. u piva Pilsner Urquell je suma těchto látek cca 20 nmol/l. Ostatní české ležáky mají koncentraci ještě podstatně nižší, kolem 5 nmol/l.

Jak se alkohol odbourává z těla? Jak rychle?

Asi pětina alkoholu se vstřebává v žaludku, zbytek ve střevech. V krvi se objeví již za 5 minut po požití. Etylalkohol se rozkládá na acetaldehyd, který játra mění na kyselinu octovou. Ta se ve tkáních složitými pochody mění na vodu a oxid uhličitý. Těmito pochody se vyloučí asi 90 % alkoholu z těla, asi 3 % se vylučují močí, až 7 % plícemi - dechem, nejméně kůží. Vylučování alkoholu z těla trvá 10 - 12 hodin, ale někdy až 24 hodin.

Může pít pivo těhotná žena?

Lékaři to nedoporučují. Škody, které může alkohol způsobit plodu, byly odhaleny teprve nedávno. Požití více než dvou skleniček piva denně (více než půl litru) zvyšuje pravděpodobnost poruch plodu jako je rozštěp rtu, srdeční vady, abnormální vývoj končetin, nižší inteligence, nízká porodní váha. Máte-li přesto chuť na pivo, neodříkejte si je a zkuste nealkoholické pivo Radegast Birell. Osvěží organismus a neovlivní ani vaši mysl ani neohrozí vaše budoucí dítě. Je však nutno jej konzumovat s mírou, protože i Radegast Birell obsahuje minimální množství alkoholu.

Chlazení piva v minulosti a dnes

* Pivo se chladilo ve sklepech za pomoci ledu, který se těžil v zimě na rybnících
* Pivovary si pojišťovaly dostatek ledu na léta dopředu tím, že stohovaly led na dvoře
* Ve 20. letech minulého století potřeboval plzeňský pivovar na výrobu a prodej piva ročně 600 vagónů ledu
* Poslední ledová kra pro plzeňský pivovar byla vytěžena před necelými 20 lety
* V hospodách se pivo chladilo ve sklepích, později pivní trubky procházely truhlíkem s ledem
* Správně vychlazený Pilsner Urquell má teplotu 7°C

Pivo je neodmyslitelnou součástí národní tradice i kultury již dlouhá staletí. Aby pivo chutnalo tak jak má, je potřeba ho podávat správně vychlazené. Že servírování vychlazeného piva nebylo vždy samozřejmostí, dokládá zmínka Karla Ad. Redelna z roku 1728 o pražských lednicích: „Kdo není zvyklý píti pivo hned ‚od ledu', nechutná mu; kdo však přivykl, pochutná si na příjemném nápoji, jenž takto po celý rok nepozbývá svoji říznosti." Například u piva Pilsner Urquell je správná teplota 7 stupňů Celsia a ideální je, pokud je při této teplotě pivo také skladováno. Pivovarníci se již staletí snaží zaručit tuto teplotu během celého roku, tedy i v parném létě, jako je třeba to letošní.¨

Jak se chladilo v minulosti?

Aby pivo správně vyzrálo, vydrželo v ideální kvalitě a mělo správnou chuť, bylo odjakživa nutné jej uskladnit v chladných prostorech. Za tímto účelem měl každý právovárečný dům rozsáhlé sklepení a pod pivovary byly budovány i několik kilometrů dlouhé komplexy. Třeba pod pivovarem Plzeňského Prazdroje v Plzni je dodnes 9 km dlouhý labyrint chodeb. Pokud byla sklepení vybudována ve skále, nebylo potřeba už prostory příliš přichlazovat. V ostatních případech se pivovarníci neobešli bez rozsáhlých zásob ledu, který i v létě zaručoval teplotu kolem ideálních 7 stupňů.

Odkud pivovar získával led?

Pivovar si musel udělat dostatečné zásoby ledu přes zimu, aby vydržel s chladem přes celé léto. Pivovary se dokonce snažily zajistit si led i na několik let dopředu, to pokud by další zima nebyla dostatečně studená a rybníky by nezamrzly. „Plzeňský Prazdroj si již v 70. letech 19. století pronajal plochu u hráze Boleveckého rybníka, aby zde v zimě mohl těžit led. V roce 1883 byla od žatecké trati postavena železniční vlečka, po níž byl led dopravován do pivovarských sklepů," říká Jiří Hána z Pivovarského muzea v Plzni.

Zajímá vás, kolik ledu bylo potřeba pro zaručení výborné chuti piva Pilsner Urquell třeba v roce 1920, kdy bylo uvařeno 400 tisíc hektolitrů zlatavého moku? Bolevečtí ledaři museli v tomto roce vytěžit a následně dovézt neuvěřitelných 600 vagónů ledu. (Dnes by Plzeňský Prazdroj pro pivo ze svých pivovarů prodané v Česku potřeboval přes 12.000 vagónů ledu.

Aby byla těžká práce s nakládáním ledu ulehčena a zefektivněna, byl v roce 1942 postaven na hrázi rybníka železný dopravník, který dokázal vytěžit 100 tun ledu během jediné hodiny. Myslíte si, jak je tato romantická doba vzdálená? Poslední kra ledu byla vytěžena pro ležácké sklepy Plzeňského pivovaru až v roce 1987 a samotný dopravník byl rozebrán v polovině 90. let.

Přemýšlíte, co dělali ledaři v létě? Otázka by mohla spíše znít, co dělali sedláci v zimě? Těžba ledu bývala vítaným přivýdělkem právě pro sedláky, kteří měli v zimě málo práce, a tak rádi vypomohli v pivovaru.

Jak led skladovat, aby vydržel dlouho čerstvý?

Vytvořit si zásobu ledu na dva roky dopředu v době „předelektrické"? Ne, to není vtip. „Na pivovarském dvoře, z jižní strany zastíněný vzrostlým košatým stromem, lze uchovat led na několik let. Ke stohování ledu se přistoupilo, když byla lednice již plná. Led se umístil na důmyslně izolovanou podložku složenou z dřeva, popelu, lepenky natřené dehtem a písku. Nařezaný led se vyskládal do stohu a mezery mezi jednotlivými kusy se vyplnily drtí ledu. Celý stoh se poléval za mrazů vodou, aby se vytvořil jednotný monolit," přibližuje práci ledařů Jiří Hána.

„Nejdůležitější jest ovšem volba a opatření materiálu, pomocí jehož má být led pokryt a chráněn. K účeli tomu vezměme, co právě po ruce máme: dřevěné piliny, rašelinu, pazdeří, plevy, řezanku, slámu, rákos atd., vůbec jakýkoliv špatný vodič, jejž máme levně k disposici. Je-li na blízku rašelina aneb rašelinové louky, pak poskytuje nám zetlelé bahno luk, pozůstávající ze zbytků rostlinných, velmi dobrý materiál ku krytí stohu, vzdor tomu či snad právě proto, že jest vlhký a na led úplně přilehne. ... jiná krytina musí býti pomocí zasazených kolkolem stohu tyčí a všalovaných mezi ně prken na led držána," popisují stohování dobové zápisky. Takové bednění mělo být 60-80 cm silné.

„Od té doby, co upotřebuje se při výrobě piva ledu, jest sládek - choutky a rozmary přírody vyjímaje - od střídání se roční teploty více méně neodvislým a může, jde-li obchod jen poněkud živě, v létě jako v zimě vesele vařiti a vystavovati piva"

Doprava piva v horkých letních dnech

Pivo se chladilo ledem jak ve spilkách a sklepích, tak v hospodách, ale např. i při dopravě. Speciální pivní vagóny měly dvojité stěny, do kterých se v létě dával led a v zimě zvláštní ohřáté cihly - aby pivo při transportu nezmrzlo.

Po městě pak pivo vozili sladovníci na vozících, podle dobových zápisků s nevídanou hbitostí, která prý svědčí o vytrvalosti a síle Čechů.

Ostatně, v Plzni rozváží pivo koňský povoz dodnes. Tradici udržuje dcera povozníka, který rozvážel pivo po městě až do svých 77 let. To už je ale jiný příběh, o tom někdy příště.

Jak se chladilo v hospodách?

Chladit pivo museli i lidé v právovárečných domech a hostinští. Ti si buď led museli opatřit sami, nebo jim jej dodával Plzeňský Prazdroj, aby zajistil výbornou chuť piva Pilsner Urquell. Karel Ad. Redeln se ve své knize o Praze z počátku 18. století věnuje i lednicím, jako zvláštnosti. „V zimě nasekají na Vltavě kusy ledu a urovnají v lednicích, naplňujíce asi polovici sklepa až do stropu, ostatek při vchodu tak upravujíce, aby se mohly tuto na hranici ledovou klásti sudy piva. Tím udržují pivo po celý rok v chladnu. Pro odtékající vodu zřízena studnice, odkudž bývá voda čerpána."

Led býval umístěn v nejvýše položené místnosti sklepa - ochlazoval tak vzduch, který do sklepa přicházel a podle zákonů fyziky pak studený vzduch „stékal" dále do nižších pater sklepa. Voda z tajícího ledu zpravidla protékala sklepem a tím dále ochlazovala celý prostor.

Kolik led stál a kde byl ke koupi?

Doprava ledu do sklepa stála na počátku 18. století 20 zlatých, což odpovídalo ceně dvou krav a tesař by si mohl nechat dovézt led za tuto cenu po čtvrt roce práce. Běžně bylo dodání ledu zařízeno tak, že led obstaral a dodával týž člověk, od kterého brali hostinští pivo.

Pokud byla špatná zima a nebylo dostatek ledu, dalo se na trhu spatřit po sebemenším ochlazení a zasněžení zajímavé zboží. „Na trzích pak stály fůry sněhu a ledu z rybníčků, které sem dovezly z okolí vozy. Stejně jako s dřevem se pak s takovým zbožím běžně obchodovalo."

Odkud se dostávalo vychlazené pivo na stůl?

Pivo uvařené v právovárečném domě se často na místě také konzumovalo. Čepovalo se přímo z ležáckého sudu ve sklepě. Načepovaný džbán či jiná nádoba se odnesla z vychlazeného sklepa na stůl, kde se z něj pivo rozlévalo. Lepší hostince měly uprostřed stolu kameninové desky, na které se pivo v nádobě odkládalo, aby lépe udrželo nižší teplotu. Alternativou bylo donesení piva v plechové konvi, která se dala do dřevěné bečky naplněné ledem. Později, když už pivo bylo rozváděné do výčepu trubkami, ale ještě chybělo chlazení ve výčepu, byl pod výčepem umístěn truhlík s ledem, skrze který procházely pivní trubky. Tím se pivo ochlazovalo těsně před načepováním.

Led uvolnil místo moderním technologiím

Pivo Pilsner Urquell potřebuje stejnou péči a stejné podmínky dnes, stejně jako před 160 lety. Na stůl se musí dostávat v dokonalé kondici, aby mělo pořádný říz a nezapomenutelnou chuť. Sudy s pivem najdeme v hospodách nejčastěji pod pípou, nebo ve sklepě. Druhý případ je optimální. Skladování při 5-10 stupních je pro pivo „nejzdravější". Když pivo projde skrz pivní trubky až k výčepnímu zařízení, bývá ochlazováno na optimální teplotu 7 stupňů, při kterých se má „plzeň" pít. Ve výčepu bývá pivo chlazeno „mokrým chladičem" - ve vodní lázni, nebo „suchým chladičem" - pivo protéká skrze zchlazený hliníkový blok.

Ke grilovací párty patří pěkně vychlazené pivo

Mezi velmi populární kratochvíle Čechů patří grilování. Podle nedávno zveřejněného výzkumu společnosti Unilever se třetina Čechů pravidelně věnuje po večerech grilování. Mezi květnem a srpnem se dokonce k této činnosti přiznává takřka 100 % dotazovaných. „Není náhodou, že v těchto měsících stoupá i spotřeba piva, protože ke grilovanému masu nejlépe chutná vychlazený půllitr piva. Za červen jsme prodali historicky rekordní objem piva všech značek Plzeňského Prazdroje - 910 tisíc hl," uvádí Otakar Binder, ředitel obchodu, distribuce a Trade Marketingu Plzeňského Prazdroje.

„Pokud přemýšlíte, jak zajistit pro sebe a své přátele lahodně chutnající pivo k večernímu posezení, doporučujeme zapůjčení výčepního zařízení. K dispozici je dostatek přenosných výčepů v jednotlivých Obchodně distribučních centrech Plzeňského Prazdroje, stejně jako v řetězci Cash&Carry. Zapůjčení stojí maximálně několik stokorun, což za pochvalné vzpomínky na vydařenou akci určitě stojí," dodává Otakar Binder.

Alternativou k výčepním zařízením je tzv. párty pípa. Podle odborníků v Plzeňském Prazdroji je nejlepší sud uskladnit v chladném sklepě a chvíli před začátkem akce ho donést tam, kde budete své hosty obsluhovat. Se sudem moc netřeste a v žádném případě jej nekutálejte. Nechte ho pak chvíli odstát a můžete začít čepovat. V takovém případě přijde na řadu možná i led, protože abyste udrželi pro pivo vhodnou teplotu, je dobré postavit sud do škopku se studenou vodou a ledem. Praktickou pomůcku k rozpoznání správně vychlazené lahve s pivem ocení kupodivu i řidiči. Na etiketách lahví Radegastu Birell je speciální políčko, v kterém se objeví nápis Birell, pokud má pivo správnou teplotu pod 10 stupňů Celsia.

Materiál by vypracován ve spolupráci s Pivovarským muzeem v Plzni, které je nejstarší svého druhu na světě a jediné v České republice. Pokud Vás historie pivovarnictví zaujala a rádi byste získali další informace, doporučujeme návštěvu muzea.

 Pivní sklo – základ úspěchu značky na trhu